Zdroje: games.cz, hrej.cz
V Číně se stanice metra staví dříve, než se vůbec postaví město. Čínské městské plánování začalo v roce 2008 a strategie účinně postavila obvyklý proces urbanizace na hlavu.
Co přesně se v Číně dělá jinak? V mnoha západních městech existuje jasný proces: nejprve město roste, pak dostane metro. V Číně se však stal pravidlem opak: infrastruktura je vybudována předem – a město ji následuje v následujících letech.
Slate Auto představuje nový nákladní vůz s elektromotorem
Další videa
Automatické přehrávání
Tento přístup má svůj systém: Podle Xataky je součástí dlouhodobého plánu (10 – 20 let), ve kterém taková domnělá „prázdná místa“ nejsou špatným plánováním, ale spíše přechodným stavem. Dnes jsou mnohé z těchto oblastí plně rozvinuté a urbanizované.
Nejznámějším příkladem je Chongqing, megametropole s více než 30 miliony obyvatel. Před deseti lety uživatelé fotografovali stanice metra uprostřed prázdné krajiny, bez domu v dohledu. Stavba stanic metra prý začala na místě v roce 2008 (přes neobvyklá místa).
Staví Čína svá města jako v Cities: Skylines?
Proč Čína jde touto cestou? Čínské plánování se řídí jednoduchým principem: infrastruktura vytváří město, ne naopak. Namísto reakce na stávající poptávku ji tato forma plánování vytváří prostřednictvím cílených specifikací.
Současné studie ukazují, že projekty metra v Číně jsou specificky využívány jako nástroje městského rozvoje – nejen řídí dopravu, ale také restrukturalizují celé čtvrti a přitahují investice a obyvatelstvo (přes Frontiersin).
Velkou výhodou tohoto přístupu je jeho schopnost plánovat. Ten, kdo nastaví infrastrukturu jako první, může konkrétněji řídit růst města, organizovat dopravní toky v rané fázi a hned od začátku minimalizovat dopad automobilové dopravy na životní prostředí. Navíc se výrazně zvyšuje hodnota stavebních pozemků – často ještě před zahájením výstavby (přes Xataka).
Co to znamená pro Německo nebo EU? Ve srovnání s Čínou je urbanismus a strategické umístění stanic metra v Evropě utopické. V této zemi je rozšiřování infrastruktury často vnímáno jako reaktivní opatření. Jinými slovy, opatření jsou přijímána pouze tehdy, když dojíždějící uvíznou v dopravních zácpách nebo jsou autobusové linky přeplněné. Čínský přístup staví toto myšlení na hlavu. Místo abychom čekali na problémy, stavíme preventivně.
Skutečnost, že tento model funguje v Číně, však neznamená, že by Evropa měla nebo dokonce může přijmout model jedna ku jedné. Jak v létě uvedl francouzský deník Le Monde, čínská města čelí obrovským nákladům a dluhům v důsledku předběžného plánování (přes limondu).
Kromě mnoha starých městských struktur v evropských městech je to jedna z největších překážek takového předběžného plánování.
Čína nejen ukazuje, jak stavět města kolem stanic metra, ale také jak se spolehnout na letadla jako dopravní prostředek č. 1 na dlouhé vzdálenosti – s vlakovou sítí, která nastavuje nové standardy z hlediska rychlosti a komfortu: V jedné zemi je vlak hned za letadlem: Létání na vzdálenost 1 300 km se již nevyplatí
