Zdroje: games.cz, hrej.cz
Nový film Guillerma del Tora má premiéru na Netflixu 7. listopadu. Jde o adaptaci známého románu „Frankenstein“ od Mary Shelley, který byl mnohokrát zfilmován. V čem je tato verze jiná – nebo ještě lepší?
Viktor Frankenstein je legendární postavou hororové literatury. Snad ještě slavnější je jeho monstrum, stvoření, které sestavuje z různých částí mrtvol a poté přivádí k životu v odvážné snaze hrát si na Boha.
Příběh byl mnohokrát zfilmován, nejznámější je pravděpodobně verze z roku 1931, ve které Boris Karloff hrál monstrum. Každý, kdo na toho tvora myslí, ho má pravděpodobně na mysli. Získat přístup k této filmové adaptaci není snadné.
Guillermo del Toro, ředitel von Pans labyrint, Tvar vody, Hellboy nebo krátkodobá franšíza Pacific Rim se chopil skutečně mamutího projektu, když se rozhodl tento příběh zfilmovat znovu. V minulosti několikrát zdůraznil, jaký je velký fanoušek románu a staré filmy jsou mu také velmi blízké. Frankensteinovo monstrum je pro něj „osobní mesiáš“řekl v rozhovoru pro NPR.
Jeho verze začne na Netflixu 7. listopadu Frankenstein. Autor MeinMMO Christoph Waldboth už film viděl v omezeném vydání v kinech a vysvětluje, v čem je lepší než stará klasika.
Guillermo del Toro vypráví svou verzi „Frankensteina“ – podívejte se na trailer zde
Další videa
Automatické přehrávání
Lidské monstrum
K čemu je film dobrý? V první polovině filmu vypráví del Toro o tom, jak Viktor Frankenstein vyrůstá, stává se vědcem a nakonec rozvíjí ambice vytvořit umělou bytost.
Samozřejmě se mu to daří. Monstrum je živé, ale zároveň děsivé, neuvěřitelně silné a nepředvídatelné. Jeho inteligence je dost omezená a chvíli trvá, než se naučí mluvit.
Druhá polovina filmu je pak vyprávěna z pohledu tohoto tvora. A tady se rychle ukáže, v čem je velká síla del Torova filmového zpracování. Ještě více než originál z roku 1931 se zaměřuje na samotné monstrum. V podání herce Jacoba Elordiho působí hluboce lidsky.
Z jeho tváře můžeme kdykoli vyčíst jeho myšlenky a emoce. Monstrum není záplatovaná ohavnost, ale hluboko v ní leží lidská duše. To nám jako divákům umožňuje vytvořit si mnohem hlubší pouto s postavou, než tomu bylo v případě Borise Karloffa.
Osud tvora je ostatně velmi tragický: zjišťuje, že rány a jiná zranění mu nemohou ublížit. Monstrum je nesmrtelné, ale touží po smrti. V životě je osamělý a je lidmi neustále pronásledován nebo odmítán.
Guillermo del Toro dokáže přimět stvoření, aby na vás rostlo. To vlastně není žádné velké překvapení, ostatně režisér je odborník na kouzlení vzrušujících monster na plátno. Jen pomysli na fauna Pans labyrint nebo obojživelník Tvar vody. Všechny hrají skuteční herci v kostýmech a ne bezduché CGI postavy z počítače. Del Toro znovu ukazuje, že jeho srdce bije pro monstra na okraji společnosti – i když ne vždy jednají správně.
Pastva pro smysly, ale ne dokonalá
Je film bezchybný? Ne, rozhodně ne. Nejprve ale k tomu pozitivnímu: Kromě samotného monstra si zaslouží pochvalu především audiovizuální podání příběhu. Každý snímek vypadá jednoduše úchvatně, bez ohledu na to, zda zobrazuje nádherné zámky, špinavé sklepy nebo laboratoře plné končetin. To je také typický del Toro – režisér má prostě všechno, co se stylu týče. Zvláštností je sekvence, ve které monstrum ožívá během strašlivé bouřky.
Věci jsou jiné, pokud jde o tempo vyprávění. Obě poloviny filmu se od sebe výrazně liší. Zatímco v první polovině se mnohé vysvětlí a z postav se stanou opravdoví tlachači, druhé polovině dominuje ticho. Když vyprávění sleduje monstrum, stává se mnohem atmosféričtějším a klidnějším, ale bohužel tato náhlá změna tempa působí trochu trhaně.
Některé postavy, jako například přidaná postava Christopha Waltze, byly také zbytečné – zbytečně nafukují už tak dlouhé dvě a půl hodiny. Po herecké stránce působí obzvlášť dobrým dojmem Oscar Isaac jako Frankenstein a zmíněný Jacob Elordi jako monstrum.
Pro koho je film vhodný? Wer Frankenstein už víte, měli byste dát šanci nové verzi. Nedělá mnoho nového nebo jiného, ale nabízí přidanou hodnotu s hlubším monstrem. Pokud příběh ještě neznáte, rozhodně byste se měli podívat, protože od svého prvního uvedení v roce 1818 neztratil nic na své fascinaci.
Jen jedno je třeba říci: Nečekejte horor. Guillermo del Toro jasně staví do popředí tragický charakter a filozofické myšlenky originálu. To vede k příšerným momentům, ale stěží je tam nějaká opravdová hrůza, i když tam jsou nějaké drsné vrcholy násilí.
Pokud je to jen trochu možné, sledujte film na jednom z posledních promítání v kinech (velké plátno!), jinak zvolte nekomplikovanou cestu přes Netflix. Bohužel ne všechna díla mexického režiséra uspěla v pokladnách kin a týká se ho zvláště jeden případ: Guillermo del Toro je dodnes naštvaný, že jeden z jeho nejdůležitějších filmů tak propadl.
